Netradiční obětní dary při mši v tělocvičně

Obětování cigaret

Obětování cigaret

Už od středověku až po naše dny lze pozorovat náznaky něčeho, co je charakteristické pro schismatická hnutí a sekty.

Právě tak, jako pravá Církev Kristova má znaky, podle nichž ji každý kdykoliv pozná, totiž jednotu, ovoce svatosti, apoštolský počátek a její světovou katolicitu – všeobecnost, tak i sekty a schizmatická hnutí mají svoje poznávací znaky, podle nichž je každý pozná a jež prozrazují jejich necírkevního, schizmatického ducha.

Tak lze už od středověku u všech sekt a odštěpení pozorovat shodu v někdy až nenávistném odmítání latinského kultovního jazyka, odmítání offertoria římské mše svaté, římského mešního kánonu, gregoriánského chorálu, kněžského celibátu atd. To je duch všech sektářských hnutí. Martin Luther prohlašoval: „Pryč se vším, co je cítit a zavání obětí.“ Nechtěl připustit, že mše svatá je oběť. Reformátoři tudíž odstranili offertorium, aby učinili z mše svaté hostinu.

Luther vystupoval velice agresivně proti přítomnosti obětního ofertoria v katolické mši. A skutečně se nemýlil ve svém pohledu na něj – prostá přítomnost přinášené oběti je nesporným potvrzením, že jde skutečně o oběť a že jde skutečně o oběť za odpuštění hříchů. Proto bylo ofertorium katolické mše překážkou ekumenismu. Tvůrci nové mše jej neváhali zesměšnit a tak opět podkopat katolickou víru. Staré ofertorium výslovně zmiňovalo obětování opravdové Kristovy oběti: „Přijmi, svatý Otče, …tuto neposkvrněnou obětinu…“ (hanc immaculatam hostiam), „Obětujeme ti, Pane, kalich spasení…“ (calicem salutaris). Bohu nebyl přinášen ani chleba, ani víno, ale již neposkvrněná obětina a kalich spásy v souvislosti s blížící se konsekrací a jako vyhlídka na ni.

V nové mši bylo ofertorium potlačeno, stejně jako znamení kříže při obětování, neboť byly stálým odkazem na Kalvárský kříž. Bylo nahrazeno obětováním darů. Tato výměna se blíží frašce: co se myslí tímto obětováním několika kousků chleba a kapek vína – „plodů země a plodů lidské práce“ – které si dovolují nabízet Nejvyššímu Pánu? Dokonce i pohané to dělali mnohem lépe – nabízeli svému božstvu nejen kousky chleba, ale něco mnohem většího: býka nebo nějaké jiné zvíře, jehož obětování pro ně bylo skutečnou obětí.

Pro liturgickou revoluci, tak jako pro každou revoluci, platí, že se nesmí zastavit, že musí neustále pokračovat a jít dál. Revolucionáři se už nespokojí jen s pouhým obětním průvodem s chlebem a vínem, ale přináší v obětním průvodu cigarety, alkohol, počítač.

Mše už pro ně totiž není zpřítomnění oběti Pána Ježíše, který se pod způsobami chleba a vína obětuje svému Otci. Není zaměřená k Bohu, nýbrž k člověku, ke shromážděnému společenství, které je poučováno, baveno či jsou v něm vzbuzovány emoce. Mše je pojímána spíše jako jakási forma katecheze, z níž si věřící mají odnést něco dobrého – dobrý pocit, poučení, zážitek.

Tradiční mše svatá je zdrojem mocného proudu Božích milostí – to je víc než jakýkoliv dobrý pocit či zážitek. Když byl tento proud liturgickou reformou a protestantisací mše přiškrcen, aby ve věřících nezůstala prázdnota, snaží se revolucionáři mešní obřad co nejvíce zpestřit a vylepšit.

Jenže je pošetilé myslet si, že Boží milosti lze nahradit lidským show, jakkoli nápaditým.

Obětování notebooku

Obětování vína

Obětování láhve vína

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Cirkus v kostele se štítky a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

24 komentářů u “Netradiční obětní dary při mši v tělocvičně

  1. V Uherském Hradišti při mši, která byla sloužena při příležitosti 20. výročí založení charity nesly tak 25 – 30 „obětních darů“. U ambonu stál komentátor, který to musel náležitě vysvětlit. Mimo jiné se neslo: hrouda hlíny – „naši klienti v chráněné dílně modelují“, jídlonosiče – „rozvážíme obědy“, prázdné šanony – „máme hodně papírování“. Dary přebíral Mons. Jan Graubner (jestli se tedy nepletu).

  2. Toto je typická ukázka toho, co mnozí tradicionalisté nazývají LIDOSLUŽBA. Chápu záměr – mladí lidé chtěli Bohu obětovat to, co je zotročuje, ale dělat to tímto způsobem a v tělocvičně před horolezeckou stěnou, mi připadá velice, ale opravdu velice nemístné.
    Stejně nemístné a neuctivé mi připadají tzv. dětské mše, či rytmické mše pro mladé. Pamatuji si na rozpačité reakce mladých na skandování jakéhosi vyvolávače před papežovou mší ve Staré Boleslavi. Reakce na hudbu během této mše byly podobné, ale to je jiná kapitola.
    Správně píše autor článku, že revoluce musí pokračovat a revolucionáři vědí, že na staré babičky s růžencem jsou krátcí, tak potřebují zkazit co nejvíce mladých, protože ze zkažených ladých budou zkažení kněží a kdyby náhodou v nich jěště zůstaly nějaké prvky tradiční katolické zbožnosti, tak to z nich vyrazí v seminářích a řádových noviciátech.

  3. Mně tady nenapadá nic jiného, než biblické:
    A tehdy si udělali sochu telete, začali této modle obětovat a před výtvorem vlastních rukou pořádali slavnosti. :-/

    • Mně se zase vybavují slova Hospodina:
      Nenávidímť a zavrhuji slavnosti vaše, a nemohu cítit shromáždění vaše. Obětujete-li mi zápalné a suché oběti své, nepřijímám (jich) aniž shledám na oběti díků z krmenců vašich. Kliď se mi s krákoráním svých písní, zvuku tvé harfy nechci poslouchati. Amos 5,21-23

    • Proto je tam ten štítek „Brno“. 😉 Ale na osobě vůbec nezáleží, takhle jede do škarpy u silnice celá ČBK.

      • Komentář se slovy „takhle jede do škarpy u silnice celá ČBK“ považuji za opovážlivý závěr a tvrzení.

        • Nejde o závěr, jde o pojmenování aktuálního stavu. Nikdo nikde netvrdí, že tento stav musí zůstat nezměněný. Hřích je třeba nazvat hříchem a za hříšníky je třeba se modlit – přesně tak to uičí Pán Ježíš v Evangeliu. Asi se budete divit, ale já osobně bych se rád dočkal obratu ČBK k ryzí katolické víře. Nejsem nepřítel věrných katolíků, jen protestantů, kteří si na katolíky jen hrají a šikanují věrné křesťany třeba i za své chyby a manipulují je, aby jejich apostaze uznali – viz článek o Letohradu a souhlas pana Duky s pleněním katolického kostela. Zkuste nám to tam katolicky vysvětlit, že to bylo v pořádku. Děkuji. :)

          • P.S.
            Zdravíme do míst, kde je Tridentská mše svatá již téměř denní praxí, vyprošujeme a vyprošujeme Vám vše potřebné od Pána a dobré a věrné farníky. :)

  4. Chci věřit a věřím, že pan biskup Cikrle také jednou dojde k dobrému a pravému poznání Tradice. Když jsem ho předloni fotil, docela pěkně jsme si popovídali. Ostatně jsme se vždy dobře vnímali, když jsme se někde setkali. Však za něho taky modlíme. :-) Chce to ještě čas.
    http://www.rajce.net/a4914611

  5. Tak jsem se dívala na ty fotky ,ale byla jsem zklamaná.Je tam napsáno: vysvěcení nového oltáře ve Vranově nad Dyjí.
    Ale nebyl to oltář,.byl to obětní stůl pro Novus Ordo.
    Četla jsem v knížce od současného papeže Benedikta XVI.,že se nemají zřizovat nové obětní stoly,jen snad opravit stávající.Sám tyto ruší,např.v basilice sv.Petra.

    Jsou to fakt zbytečně vyhozené peníze,stejně doufám,že se dočkám toho,že všechny obětní stoly budou z katolických kostelů odstraněny. Kéž by dal Pán Bůh!

    • To máte pravdu, Anežko (na kazatelnu jim tam tenkrát už nezbylo), ale název je shodný s názvem na plakátu a to není nic proti ničemu. Ostatně – určitě u mne najdete mnoho dalších foteček z tradičních mší, ze kterých jistě budete mít radost (primice P. Čekavého apod.). Naposledy jsem v prosinci fotil tradiční mši P. Peňáze s novokněžským požehnáním. Tak se tam potěšte. :-) (A jestli chcete, můžete mi napsat emailem. přes blog. Možná budete překvapená.)

    • Stanovisko k „Listu otce biskupa k bohoslužbám slaveným Kněžským bratrstvem sv. Pia X.“ (2013)

      Dp. Tomáš Holý zveřejnil list Msgr. Vojtěcha Cikrle, biskupa brněnského, v němž jsou obviňováni ti, kteří se účastní mší sv. sloužených našimi kněžími, že narušují jednotu katolické Církve, je zpochybněna platnost svátosti smíření a manželství a nakonec je naznačováno, že vzhledem k suspenzi nejsme „jednou církví“.

      Trest suspenze, byl-li by platně uvalen na naše kněze, jako že vzhledem k obecnému stavu nouze v Církvi není, by znamenal zákaz udělování svátostí a svátostin a jiných kněžských funkcí, nikoliv rozdělení Církve, viz CIC83 Can. 1333. V tomto ohledu neodpovídá jmenovaný dopis v současnosti promulgovanému Kodexu církevního práva.

      Všechny úřady v Církvi včetně úřadu pozemské hlavy Církve – římského papeže, mají legitimitu od Ježíše Krista, který je věčnou Hlavou Církve. Nejvyšším zákonem nositelů všech těchto úřadů je spása duší, viz CIC83 Can. 1752. Pokud se nositelé úřadů v Církvi uchylují od svého pověření, jak je tomu obecně v současnosti, ztrácejí v těchto případech legitimitu pro svoje jednání (svojí dubiozitou Církev rozkládající nový mešní obřad, nekatolické principy ekumenismu, zpochybňování neproměnnosti zjevených pravd aj.). Nositelé moci v Církvi, papežem počínaje, tak vyvolali hlubokou krizi v Církvi, která nám dává nejen právo, ale ukládá i povinnost jednat k uchování víry a poskytnout věřícím možnost přijímat svátosti v jednoznačně katolických ritech svátostí. Tato situace také zakládá mimořádnou zpovědní jurisdikci pro kněze FSSPX a kněze spřátelené a legitimitu užití mimořádné jurisdikce pro uzavření sňatku pro snoubence dle CIC83 Can. 1116, s ohledem na Can. 1063 3°, neboť za „užitkuplné liturgické udělování svátosti manželství“ lze v duchu Církve možno považovat pouze udělování při užití jednoznačně katolických ritů, což ve spojení s novým mešním ritem není dáno.

      Vysvětlení a chápání těchto principů ve světle tradice církevního práva je velmi důležité, neboť v důsledku pozitivisticky chápaného práva v současné společnosti a ne vždy vyvážené snahy vycházet se světskou mocí, která obzvláště v dobách komunismu vedla k praktickému smíření se s pro Církev dehonestujícími fakty (např. rektora litoměřického semináře, který zásadně ovlivňoval výchovu budoucích kněží, schvaloval ÚV KSČ), se ztrácí vědomí, že církevní právo je odvozeno od přirozeného a zjeveného zákona Božího a těmto je podřízeno.

      P. Tomáš Stritzko FSSPX – prior

  6. Stejný biskup, ale jiné kytary!
    Ten zvoník u sakristie je nějaký smutný. Pročpak? Ať přijde na Trident a bude mu líp! Pán Bůh umí nasytit duše! :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *