Desakralizace kostela v Mistrovicích

Na další příklad pokoncilního „sakrálního“ „umění“ nás upozornil čtenář Petr. Nachází se kostele v Mistrovicích u Letohradu, který je ve správě nám již známého budovatele Václava Vacka.

Už tam schází jen traktor jak rozorává meze, pohraničník se psem na stráži míru, hutník, horník, dojička, a Husák jak si dává „frantu“ s Brežněvem...

Už tam schází jen traktor jak rozorává meze, pohraničník se psem na stráži míru, hutník, horník, dojička, a Husák jak si dává „frantu“ s Brežněvem…

Ačkoliv tentokrát se pater Vacek na devastaci interieru kostela nepodílel (provedl ji jeden z jeho předchůdců), nemůže si ji vynachválit:

„Pan Vokolek (autor „výzdoby“) svou tvorbou i životem neplul s davem (očividně neplul ani s davem svatých umělců, kteří měli úctu a pokoru vůči sakrálnímu prostoru a snažili se, aby dům Boží nesl nadpřirozenou pečeť nebeské nauky, pozn. red.).
Jeho výzdoba nás nenechává chladnými – vypráví, klade nové otázky, zve k hledání
odpovědí.“

Mistrovický kronikář Ladislav Svoboda píše:

„Po 2. Vatikánském koncilu (1962-65) došlo k uvolnění liturgických pravidel, církev se
snažila více se přiblížit lidem – už se např. nemuselo sloužit zády k lidem nebo v latině.
V r. 1965 přišel do letohradské farnosti P. František Karel, který byl otevřený všemu
novému. Na Orlici zavedl kytarové mše a zde v Mistrovicích byl iniciátorem radikální
změny interiéru kostela. Myslím, že Vojmír Vokolek i P. Karel předběhli svou dobu…
Lidé nebyli na takovou změnu připraveni.

Lidé vybudovali zdejší kostel svépomocí, to byl ohromný výkon v té době. Neumím si představit, že by se dnes ve vesnici vybralo třeba 10 miliónů na stavbu kostela… Lidé na materiálnu lpěli (sic!) – mnozí z nich dali poslední peníze, které měli, třeba na pořízení oltáře (tak tedy lpěli nebo nelpěli?, pozn. red.). Když pak přišel farář a řekl, že to je zbytečné, všechno se naložilo na vůz a vyhodilo, nemůžeme se divit, že to někteří místní lidé nesli jako neúctu k tomu, co se za jejich peníze koupilo.“

Díky Bohu, že si zdravý rozum a víru udrželi alespoň prostí lidé. Podobně jako tomu bylo ve 4. století, kdy to vedle osobností typu sv. Atanáše to byli prostí lidé, kteří uchovali katolickou víru, zatímco 4 z 5 biskupů propadli ariánské herezi.

Podobnou výzdobu jsme měli ve školní družině

Podobnou výzdobu jsme měli ve školní družině

Opět lavice bez klekátek

A opět lavice bez klekátek

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Zničené kostely se štítky a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

14 komentářů u “Desakralizace kostela v Mistrovicích

  1. K popisku fotky:
    “ a Husák jak si dává „frantu“ s Brežněvem“
    O mrtvých jen v dobrém – o Gustavu Husákovi, který se na sklonku života obrátil ke katolické víře, tím víc.

  2. Jééééé….. to jsou legrační malůvky z omalovánky a do komiksu to nemá daleko. Pokud bych to vzal zcela vážně, tak bych asi mohl jen konstatovat -„chce se mi blejt, Velebnosti“. Modernisté to jsou vážně kulturní giganti. :-) No, hlavně že nejsou „zapšklí a žlučovití“ jako ti hrozní „lefébvristi“.

  3. Dva neskutečně zprasené kostely a ne od jednoho „kněze“. Ta letohradská farnost musí být prokletá, jinak si to nedokážu vysvětlit.

    • Asi ano – kdysi jsem jel okolo a díval jsem se „špehýrkou“ dveřmi, ale to tam ještě bylo v původní krásné podobě a myslel jsem si, že tudy pojedu někdy příště a udělám si víc času na návštěvu kostela. A prokletí Letohradu? Obávám se, že to je spíš na celou ČR (i kvůli umělým potratům), protože přece dobře víme, že se tohle neděje jen někde, ale celoplošně. Ostatně – socialističtí „církevní“ tajemníci tyhle úpravy podporovali (proč asi, když tak rádi zakazovali průvod na Boží Tělo…?).

  4. Nejsem sice žádný kunsthistorik, přesto musím s politováním konstatovat, že to není žádné umění sacra, ale bohužel ubohé mazaniny sakra.

  5. jsem malíř, mám na to vysokou.. maluji, vím, co je umění a jsem tradičně orientovaný katolík.. ty malby jsou hrozné..jednak po stránce estetické – je to hnůj.. nehodí se do interiéru, ale jsou hnusně namalované, postavy jsou přímo odporně a amatérsky vyvedené, jak kdyby to robila nějaká učitelka z obecné školy na nástěnku.. a ty motivy .. to ale vidí každý. nemusíte se vyznat v umění, ale jak je něco škaredé, tak to snad poznáte, ne? samozřejmě je to i neúcta a tak… to všechno víme. prostě jen, že to mohu potvrdit i z odborně poučeného pohledu.. a vlastně vůbec.. koukám kolem, jak zakázky na sakrální umění dostávají hlavně ateističtí umělci, co podle vlastních slov poslouchají při malování komerční rádio, nebo kabáty a to na plné koule, aby je ten hluk oddělil od okolí.. to je ale umělecká meditace nad duchovním tématem které zobrazují, co?

    • Kdysi kdesi – tuším že v RC Monitoru, byly návrhy na nové kostely a to byla hrůza! To i onen proslavený kostel v Letohradě vypadal proti tomu jako kostel, neboť ty návrhy připomínaly protestantské modlitebny.

  6. Pingback: Kněždub | Kronika Novus ordo

  7. „A opět lavice bez klekátek“

    Trochu si rýpnu. U nás v Mistrovicích umíme klečet i bez klekátek…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *