„Praporování“ a tanec při mši

Pojem praporování donedávna používali převážně letci, případně provozovatelé větrných elektráren. Označuje postavení listů vrtule do takové polohy, kde kladou proudícímu vzduchu nejmenší odpor.

Kdo by se ještě před několika roky nadál, že praporování pronikne i do katolické(?) liturgie. Tato novota k nám přišla – tak jako většina změn po II. vatikánském koncilu – od protestantů a znamená mávání prapory v kostele.

IMG_7609

Nad ministrováním žen se dnes už nikdo ani nepozastavuje.

IMG_7596

Tady mají převahu.

IMG_7595

Ani používání v liturgii papežem zakázaných nástrojů dnes nikoho nevzruší.
„Je přísně zakázáno tak zvaným hudebním kapelám hráti v kostele…“ (motu proprio Tra le sollecitudini sv. Pia X.)

IMG_7837

Gratulace a děkovačky v kostele jsou také běžné.

IMG_7833

Rovněž i předávání dárků…

IMG_7834

… a jejich předvádění shromážděnému publiku.

IMG_7841

Zbystřeme pozornost, sestra moderátorka se chápe mikrofonu a uvádí dárek z nejvýznamnějších…

IMG_7842

…prapory!

IMG_7845

Do ruky padnou dobře.

IMG_7846

Podívejte, co jsem dostal!

IMG_7848

IMG_7847

IMG_7849

IMG_7850

IMG_7851

Počkej, bratře, já ti ukážu, jak se to má dělat.

IMG_7853

IMG_7855

A teď společně!

IMG_7854

IMG_7805

Pozor, vyletí ptáček!

2010 – „liturgické“ tance, 2012 – praporování, 2014 – ???

Revoluci nezastavíš.

2010 01 30 022 liturgicky tanec

2010 01 30 023 liturgicky tanec

19 komentářů u “„Praporování“ a tanec při mši

  1. „Když jsem po něm žádal vyúčtování,“ říká v pamětech pařížských katů rytíř de Blignac, „byl jeho měšec prázdný jako hlava františkána.“ Jak smutně přesně to tento lupič v sedmnáctém století vyjádřil.

    U Panny Marie Sněžné mě už nic nepřekvapuje, žel Bohu, a obávám se, že císař a král Karel IV., zakladatel tohoto svatého chrámu, se musí v hrobě obracet.

  2. Trochu mi to připomíná české baroko s jeho divadelními představeními a dalšími podobnými akcemi, které byly tehdy prováděny i v kostele. A korouhve při mši si ještě pamatuji ze svého dětství. A snad se mi i trochu stýská po ofěrách a fakulách (nevím, jak se to správně česky nazývá) – už dlouho jsem je nepotkal. Jsou taky už zakázané? Takže výsledek – nevadí mi to, ale nemuselo by to být pokaždé.

  3. Tady ty prapory měli alespoň neutrálně jednobarevné, další fází je pak použití vlajek ne-neutrálních, s čímž třeba cvičili charismatici na svém sletu v Brně (viz http://goo.gl/0qS3b)

    • Kdopak asi tak našťoural hiearchii, aby co Církve zatahovala sodomii v podobě homosexuálních svazků…

  4. P. Pio, největší světec 20. století o podobných řekl: „Vyžeňte je, copak oni dělají čest sv. Františkovi když nosí jeho hábit?“ Jinde zase varoval bratry, že se k nim sv. František nebude před Bohem hlásit.
    Naši františkáni asi P. Pia nečetli, víme však, že se duchovně připravovali na blahořečení 14 pražských mučedníků, od kterých si slibují přímluvu a následný rozkvět františkánské provincie u nás. Přihlásí se bl. Pražští mučedníci ke svým synům, kteří pořádají tyto pohanské praktiky přímo v místech, kde před 400 lety prolili svou krev za svatou katolickou víru?

    • No…tak právě těch 14 mučedníků…je pro mě zcela nepochopitelné, že se k nim dnešní františkáni vůbec hlásí, když jim musí být jasné, že by je tito nakopali do…až tam. :)

  5. Tito bratři působí také v brněnské farnosti Husovice, kam přinesli svěží vítr neomodernismu. Tím nechci říct, že by tento vítr nepřivál i bez nich, jen je mi smutno, že osoby zasvěceného života jsou na čele této avantgardy. Asi jako upadlé kláštery ve 14. století …

    • Kdysi jsem tam byl. Nejsvětější Srdce, jemuž je tamní chrám zasvěcen krvácí při pohledu na to, co se tam říká a namnoze i odehrává.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *